Loučení se zimou v Mateřské škole Sluníčko

Děti se dozvěděly, jak je důležité se o některé ptáčky postarat právě v těchto chladných měsících a čím se ptáčci vlastně živí. Pomocí obrázků jsme poznávali druhy některých ptáčků a všímali si jejich rozdílů, jako je zabarvení peří. Na školní zahrádce jsme poslouchali, jak ptáčci zpívají, a když jsme měli štěstí, tak jsme i některé zahlédli. Děti ptáčkům vyrobily krmítka z ruliček, které obalily v zrní a pověsily na zahrádce.

Třída Berušek se po tématu ptáčků věnovala tématu „Co už umím“. Abychom děti motivovali k uklízení hraček, samostatnému oblékání a vzájemné a klidné domluvě, připravili jsme si pro ně nálepky, které postupně získávaly. Děti si připomenuly, že je důležité si po sobě hračky uklízet, než si začneme hrát s jinými, abychom si udrželi pořádek. A protože tohle jsou odměny a výzvy, které vidí hlavně paní učitelky, chtěli jsme, aby i rodiče viděli, co všechno už děti umí. Dětem jsme na skřínky připevnili obrázky s oblečením, aby mohly sbírat nálepky i u oblékání. Děti byly moc statečné a sbírání samolepek braly jako výzvu, které se nebály, a hned se do ní pustily. Rodiče tak mohou vidět, co už si jejich děti umí samy obléct a co je potřeba ještě potrénovat.

Po tématu s ptáčky se třída Včeliček a o chvíli později i třída Berušek pustila do tématu lidského těla, které je mezi dětmi velmi oblíbené. S dětmi jsme si povídali o viditelných částech těla a kde se tyto části nachází. Ukazovali jsme si je společně každý na svém těle a nápomocná nám byla i písnička „Hlava, ramena, kolena, palce“, u které se děti vyřádily. Od viditelných částí těla jsme se přesunuli k částem, které vidět nejsou, a děti zjistily, co všechno se v našem těle skrývá a jak je to pro náš život důležité. K tomu nám pomohla kostra, na které jsme si názorně ukázali všechny důležité orgány, a povídali jsme si tom, k čemu nám jaký orgán slouží. Neotáleli jsme ani v počtech a zjistili jsme, kolik má člověk nohou, rukou nebo prstů. Připomenuli jsme si, jak se o naše těla dobře starat, a že k tomu neodmyslitelně patří i správná životospráva a životní styl. Každý den jsme si zacvičili, protáhli jsme všechny svaly a trávili jsme co nejvíce času na čerstvém vzduchu. Ke svačince jsme si dopřávali plno ovoce a zeleniny, která nám dodávala spoustu energie a vitamínů. Řešili jsme také, jak naše těla udržet zdravá a jak se o naše tělo a zdraví správně starat. Všichni jsme byli někdy nemocní, a tak jsme přemýšleli, co bychom mohli udělat, abychom se proti nemocem a zlým bacilům ubránili. Zjistili jsme, že je důležité dodržovat dostatečný pitný režim, správnou hygienu, trávit čas na čerstvém vzduchu, mít dost pohybu, ale také si umět odpočinout.

Abychom se ještě něco více naučili, přizvali jsme si do třídy Včeliček pana zdravotníka Ivoše Fischera, který nám přišel říct a naučit nás něco více o první pomoci. Děti měly možnost vidět, jak se pomoc nemocnému nebo zraněnému člověku poskytuje, a samy si ji také vyzkoušet na resuscitační figuríně. Ty nejodvážnější si vyzkoušely, jak probíhá volání na tísňovou linku, a odpovídaly na otázky, které jim byly kladeny. Tímto bychom chtěli panu Fischerovi poděkovat, že si na nás udělal čas, a děti tak mohly vyzkoušet práci záchranáře.

Dále jsme se plynule přesunuli k smyslům. Smyslů máme pět, a tak jsme si každý den jeden probrali a vyzkoušeli. Začali jsme hmatem. Nejdříve jsme museli přijít na to, kde se hmat nachází. Až jsme na to přišli, zkoušeli jsme si poznat rozdíly mezi tvrdým, měkkým, hladkým nebo hrubým. K tomu nám pomohly hmatové balónky, které rozvíjely hmatové vnímání a motorické dovednosti dětí. Dalším smyslem byl sluch. Tentokrát nám stačily pouze naše uši a hlas. Snažili jsme se najít balanc mezi křikem a šeptáním, což se nám povedlo, a my doufáme, že to tak zůstane co nejdéle. Dále přišel na řadu čich, který nám vlezl do nosu. Paní učitelky si pro děti připravily nádoby s různým kořením a bylinkami, které jsme s dětmi společně rozeznávali a přiřazovali k jejich obrázkům. Seznámili jsme se se zrakem, kterým jsme poznávali barvy a tvary, a zjistili, co vše svět kolem nás nabízí. Během hry „Poznej chybějícího kamaráda“ jsme se museli pořádně rozhlédnout a zjistit, který z našich kamarádů nám zmizel pod dekou. Nakonec jsme se seznámili s chutí. Využili jsme své chuťové pohárky naplno a rozeznávali jsme slanou, sladkou, kyselou a hořkou chuť.

Třída Včeliček si od lidského těla na jeden den odskočila do Areálu zdraví ve Velkých Losinách, který si pro děti připravil program a vyrábění ke svátku Valentýn. Děti měly možnost si pro své maminky a tatínky vyrobit srdíčko na špejli jako ozdobu do květináčů a vyřádit se při hrách ve velké tělocvičně. Děkujeme areálu zdraví a jeho organizátorům, kteří pro děti tento program připravili.

Poslední týden v měsíci únoru jsme si povídali o lidovém svátku „masopust“. Zjistili jsme, jak se masopust slaví, jak oslavy probíhají, a co vlastně samotné slovo masopust znamená. Celý týden nás doprovázela hudba, hry, tanec a zábava. Děti si vytvořily vlastní masky, které si ozdobily dle fantazie různými barvami. Nesměla chybět ani výroba klauna, u kterého jsme si zopakovali geometrické tvary a také ho jimi nazdobili. Zazpívali jsme si mnoho písniček jak s doprovodem klavírů, tak různých orffových nástrojů, se kterými jsme s dětmi tvořili melodii. K masopustu patří i pečení koláčů, a tak jsme si i my upekli něco dobrého na zub. Netroškařili jsme a zkusili jsme si pečení štrúdlu, rohlíčků s marmeládou a tvarohových šátečků. Po všem se jenom zaprášilo. Masopust jsme ukončili karnevalem, na který se děti vystrojily různými maskami, a všem to moc slušelo. Ke karnevalu nesměl chybět ani masopustní průvod po mateřské škole. Také k nám zavítali manželé Fajkusovi se svým projektem „Za oponou“. Společně si pro nás připravili hudebně interaktivní vystoupení, které se dětem i paním učitelkám moc líbilo.

S pochmurnou zimou jsme se rozloučili s plnou parádou a už se nemůžeme dočkat na první jarní paprsky.

Nikola Krobotová, učitelka