Den na horách

Den na horách

V úterý 8. října 2013 se celá škola zúčastnila pobytu na horách. Žáci byli rozděleni do několika skupin: cyklisté náročnější, cyklisté méně nároční, pěší náročnější a pěší méně nároční. Cyklisté v náročnější skupině vyrazili v 8 hodin od základní školy, jeli přes Rapotín, Sobotín, Farský vrch, Rabštejn a nazpět přes sedlo Skřítek, Klepáčov, Sobotín, Maršíkov. Ke škole se vrátili v 15.30 hodin. Méně náročnější cyklisté také vyjeli v 8 hodin od školy a jeli přes Bukovice, Přemyslov a nazpět přes Kouty nad Desnou. Nepřekvapí, že vzhledem ke kratší trase se vrátili asi o hodinu dříve. Náročnější pěší vyšli k autobusu, jenž odjel o půl deváté směrem na Červenohorské sedlo. Prošli Červenou horu, Sedlem pod Vřesovou, Kouty nad Desnou a následně odjeli vlakem zpátky ke škole. Méně výkonní pěší měli odjezd po osmé hodině vlakem do Koutů nad Desnou, šli přes Šindelnou horu, Červenohorské sedlo, aby se následně vydali autobusem ke škole. Den na horách se mi líbil a jsem ráda, že takové akce naše škola pořádá.

Tereza Rýznarová, žákyně 9. třídy

Dne 8. října 2013 se v naší škole neučilo. Jak je to možné? Ten den nešel v celé obci elektrický proud, a tak jsme toho využili, abychom se také trochu proběhli v přírodě, nadýchali se čerstvého vzduchu a také poznali naše krásné hory Jeseníky.

Den byl jako malovaný, nádherné „babí léto“, a tak jsme vyrazili. Naše skupina, která byla stanovena jako „slabší“ turisté, měla stanovenou trasu pochodu z Koutů n/D na Červenohorské sedlo. Do Koutů jsme dorazili vlakem a odtud jsme šli pěšky nahoru na sedlo. Cestou jsme si prošli obec Kouty n/D, rozhlédli jsme po lyžařském centru, kde nás zaujala dřevěná skluzavka, kterou jsme si ihned vyzkoušeli. Najednou se ozvaly hasičské sirény a obcí projížděly hasičské vozy snad z celého okresu. Když jsme vyhlíželi, co se stalo, tak jsme přešli značku, u které jsme měli odbočit, a najednou jsme se ocitli na „staré cestě“, která vede na Červenohorské sedlo. Paní učitelky rozhodly, že už nemá cenu se vracet, a tak jsme pokračovali směrem nahoru. Po cestě jsme pozorovali okolní přírodu, která se již chystala na zimu. Paní učitelky nám ukázaly zmiji, která ležela stočená na cestě a byla celá ztuhlá a čekala, až ji zahřeje podzimní sluníčko. Po cestě jsme měli přestávku na občerstvení, a přesto jsme dorazili na sedlo velmi brzy, již před 11. hodinou. Prošli jsme si areál Červenohorského sedla, najedli jsme se, prohlédli jsme si lyžařský areál a rozhodli jsme se, že půjdeme pěšky dolů, tentokrát po správné cestě přes Šindelnou horu.

Cesta nám nabídla úchvatné pohledy na horská údolí a na okolní kopce. Viděli jsme těžkou práci lesních dělníků, kteří vytahovali z lesa dřevo pomocí lan a traktorů, Shodli jsme se, že je to práce pro silné muže. Cesta dolů neustále klesala, takže po 6. kilometru nás již bolela kolena a lýtka. Poslední úsek cesty nad Kouty jsme šlapali už hodně vyčerpaní. Dole jsme nastoupili do vlaku, který nás přivezl zpět do Velkých Losin. I když jsme byli jako „slabší“ skupina, nakonec jsme ušli jednou tolik kilometrů, než bylo v plánu. Protože nám přálo počasí a byla dobrá nálada, nikomu to nevadilo. Všichni jsme se shodli, že bychom si to znovu zopakovali i příští školní rok.

Anna Hufová a Karolína Tobiášová, žákyně 7. třídy

Jednoho krásného dne 8. října 2013 jsme se vydali na celodenní výlet s názvem „Den na horách“. Před začátkem výletu jsme se rozdělili do čtyř skupin. Dvě byly rozděleny na pěší - méně a více náročné a cyklistické, také méně a více náročné. Většina starších žáků z druhého stupně se zúčastnila pěší túry.

Tato skupina se svezla autobusem až na Červenohorské sedlo a odtud se vydali směrem na Vřesovou studánku, kde si to náramně užili. Po cestě na Vřesovou studánku spatřili spoustu zajímavých míst a jedním z nich bylo nebezpečné lavinové území. Po překonání velice náročné a nebezpečné stezky byli odměněni nezapomenutelným a tudíž krásným a báječným výhledem na Polsko. Poté se vydali směrem na vlakové nádraží v Koutech nad Desnou a odtud se vydali zpět do Velkých Losin. S překvapením potkali skupinu méně náročnou, která, jak se zdá, to neměla tak snadné. Děkujeme paní učitelce Sanetříkové, Bebčákové a Grmelové, které statečně vedly tuhle náročnou skupinu. Také bychom chtěli poděkovat paní učitelce Netopilové a Vavrysové, které také statečně vedli skupinu méně náročných, která překvapivě ušla stejně dlouhou trasu jako skupina náročná.

Ze strany cyklistů, s cílem překonat vrchol Rabštejn, se porvali učitel Václav Machaň, a náš pan ředitel Jiří Ševčík.

Skupina méně náročných cyklistů, vedena panem učitelem Tomášem Skoumalem a paní učitelkou Dagmar Špačkovou, dojela bez problémů do cíle.

V celku to byl poklidný výlet a všem se nám moc líbil.

Ondřej Žejdlík a Hugo Hegner, žáci 9. třídy